Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z duben, 2013

Underground II [4]

Obrázek
W: "Nikdy neříkej tohle slovo... prosím" Wojtek Krnelovi pohlédl do tváře, ten však nyní odvrátil zrak a povolil sevření. Uchopil jej za dlaň a vytáhl ze stolku obvaz. K: "Proč si pořád ubližuješ" snažil se zasmát, ale zalykal se tlumeným pláčem, který jej náhle přepadl. Zatřásl hlavou, otřel si oči, ustřihl kousek obvazu a omotal jím Wojtkovu dlaň. Začal ze země sbírat střepy. "Snad nám přinesou štěstí". W: "Štěstí už dávno vytáhlo bílý prapor a uteklo z této země... musíme se spoléhat každý sám na sebe." K: "Člověk ale sám nemůže nikdy nic zvládnout. Potřebuje přátele, spřízněnou duši, která bude stát při něm ve všech příkořích. Na světě nejsme od toho, aby jsme byli sami. Každý máme svou úlohu a je tu někdo, pro koho dýcháme, pro koho se snažíme uspět... nevěřím, že by byl člověk až takový egoista..." W: "Co člověk nezvládne sám, to nemůže nechat na druhých... nepřipadá ti to jako projev slabosti?" K: "Ani v nejm...

Underground II [3]

Obrázek
Kornel & Wojtek - Praha 2012 "Nikdy nezapomínejte na ty, kteří vás milovali, ať mohou být stále s vámi" "Já už nechci žít v téhle zemi... vojáci jsou všude... stejně se Slowiona nemůže nikdy ubránit bez střelných zbraní" Kornel přecházel po pokoji a hledal věci, které by s sebou mohl sbalit. "Nechci se bavit o politice, tohle je poslední věc, která mne zajímá" Wojtek si převázal ránu na ruce a oblékl si triko. "Tohle není o politice, tohle je o všem, o životě ve Slovioně. O nás !" 'Nás' - tohle slovo už nikdo dlouho nepužíval. Každý vždy jednal sám za sebe a přátelství neexistovalo. Ve Stoce, místě všech lidí "pochybných mravů", jak byli tito lidé nazýváni veřejností, přátelství nemělo smysl. Kdo chtěl mít peníze, musel získat zákazníka. Ponižování, podbízení se... lidé dokázali klesnout až na úplné dno, jen aby ve Stoce přežili. Jakmile se tam jednou dostanete, je těžké uniknout. Stáváte se majetkem tzv. 'Dómy', vla...

Underground II [2]

Obrázek
"Buffalo!" holčička běhala po parku a vyhlížela svého pejska "Buffalo, pejsku... kde jsi?" "Říkala jsem ti, že jej nemáš pouštět z vodítka - podruhé pro něj do útulku nepůjdeme... necháme ho tam" "Mami! to je vošklivý! Buffalo se neztratil, určitě si jen hraje s nějakou jeho kamarádkou... třeba ta... ta paní Koczawská má takovou milou fenku... Mami! Mami! holčička poskakovala kolem rodičů a pletla se jim pod nohy. "Mami - pořídíme si štěňátko?" odhopsala kousek vedle, aby ji nezašlápli a pokračovala ve svém monologu. "Kdyby jsme si pořídili ještě jednoho pejska, Buffalo by nebyl sám a..." "Hele, mladá dámo... tobě tak plyšáka a ne psa... vždyť se neumíš postarat ani o něj..." "Héj, táti - to není, pravda... já se o něj náhodou starám. To Zinaidino morče umřelo - a stejně jste jí koupili rybičky. "Nebudem o tom diskutovat. Zina má rybky a ty jsi chtěla Buffala... a to si jej ani neumíš uhlídat... utíkej ho najít ...