Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z srpen, 2012

Underground II

Obrázek
Druhá řada povídkového seriálu "Underground". Situace a vztahy mezi státy se vyostřují, nastávající krutá politika znepříjemňuje životy všech obyvatel Slowiony. Útoky z ostatních zemí jsou čím dál častější a i samotná Slowiona začíná zbrojit. Vraťme se ještě jednou zpět do roku 2012 a buďme světky katastrofických událostí, které se udály před konečnou "zkázou" v roce 2015. Příběh sleduje osudy několika studentů, jejichž láska není povolena a jejichž životy se mají co nevidět změnit. Svět, jaký jsme dosud znali už nebude dlouho existovat, vše se co nevidět změní. Žánr: romantický, sci-fi, akční Upozornění: označení povídka je díky několika nesplnitelným bodúm matoucí, hodilo by zde spíše označení 'naturalistický" román (čímž nechci příběh nadsazovat, ale s některými body se to spíše shoduje... ale hodnocení nechám na čtenářích :)); Přístupnost: omezena | od 15 let (erotické scény, drogy, alkohol, vulgarita, násilí). Z morálního hlediska by bylo lepší uv...

Tá brón orm

B'fhéidir go bhfuil rud éigin cearr ...

Underground [30]

Obrázek
Magda a Tomáš odešli z Kornelova bytu. Ten za nimi zamkl a vrátil se za Wojtkem. "Já tu končím..." "Co?" "Končím tady... já chci z této díry pryč. Zapomenout na Prahu, zapomenout na všechno. Začít znovu." "To se snadno řekne..." "Odjedeme. Hned." "A kam? neblázni Kornele... nemáš peníze..." "To říkáš ty..." "A kolik?" "Sto dvanáct litrů..." "Za těch pár let... plus nějaká prachy z rodiny. Šetřit se vyplácí? Proč si myslíš, že se mi žije v rámic možností tak dobře? Hm?" "Si děláš prdel... to bych do tebe neřekl" "Chci aby jsi jel se mnou..." "Nemůžu..." "Přestaň!" V Kornelově hlavě to neskutečně šrotovalo, měl pocit, že se mu hlava co nevidět rozpadne. Vyskočil do vzduchu, nejspíše dostal skvělý nápad. S vytřeštěným pohledem začal shormažďovat věci... "Kornel! Stop, stop! Stůj, přestaň vyšilovat. Ráno si o tom promluvíme, teď se hlavně uklidni....

Underground [29]

Obrázek
Wojtek, celý od krve, seděl a oddychoval v nedalekém parku. Kornel jej nalezl po necelé hodině. Třásl se a byl zmatený. "Proboha, co se ti to stalo..." "Neřeš to, prosím..." "Vždyť jsi celý zakrvácený! To ti udělala policie... ne... Měl jsem o tebe strach, proč jsi se neukázal..." "Já... nevím... nemohl jsem" "Myslel jsem, že tě sebrali!" "Nemohl jsem se tam vrátit sakra!" Wojtek udeřil do stromu, ruka se svezla a kůže na kloubech popraskala. "Někoho tam oddělali..." "Já vím... slyšel jsem ten výstřel... já chci odtud pryč... prosím... utéct odsud..." Kornel je objal, po tváři mu stékaly slzy. "Já taky... jen co se tady ta situace trochu utiší, seženu nám pasy a odjedeme za hranice. Takhle země už není to co, bývala kdysi... A co teprve Polsko, už ani nepoznám můj rodný kraj..." "Nevím, jestli po mně náhodou ještě nejde..." "Kdo?" "Ten policajt..." "Ten ti uděla...

Underground [28]

Obrázek
"No... ať tak či tak... stejně se po něm půjdu podívat, mějte se, souložníci" "Měj s... cože?" Magdě povolila čelist a hleděla na vysmátou Lenu, která vyběhla z bytu neuvěřitelnou rychlostí. Potřebuje najít Kornela. Musí zradit své přátele. Situace v Seberově se poněkud zhoršila. Po více než půl roce zasáhla zdejší televizní věž naváděná raketa namířená z Německa. To chce omezit vysílání veřejnoprávních televizí a přispět k izolovanosti Seberova. Lidé se obávají, že to může být začátek třetí světové války. A zase, jako vždy je do všeho zapojeno Německo. Jelikož bylo násilím k Německu přiřazeno Švédsko a další skandinávské a baltské státy, vlastní teď Německá říše vyspělou bojovou techniku. Německo má také několik jaderných bomb, ovšem stále méně než Francie a Velá Británie, která se připravuje na nejhorší, i když díky izolaci a perfektnímu zabezpečení jsou to jedny z mála států, které se nemusí obávat útoků. Zaútočit na Anglii, Francii, Rusko nebo Čínu jen tak, bez ...

Nedokážu.

Já už prostě nedokážu pokračovat... ne po včerejšku. Už nevím, co s povídkou dál. I think... it is a totally weird, I am a weird... and really confused, about me and my fictional characters. Uhm... maybe I have to stop creating this story. Now. Zkrátka si potřebuji po včerejšku trochu provětrat hlavu a dát si od psaní pauzu... To, co se zde v průběhu týdne objeví, je přednastavené... nechce se mi to mazat... Świat oszalał...

Underground [27]

Obrázek
"Popište mi ty tu skupinku studentů se kterými se stýkáte" "Neviem o čom hovoríte..." "Také užívají psychotropní látky?" "Neviem o čom hovoríte..." "Mám podezření, že jeden z nich je sodomita a byl viděn v přítomnosti jiného muže v intimním aktu objetí..." "Čo prosím? O tom nič neviem..." "Máte spolu nějaký bližší vztah?" "Nie" "Jste přátelé?" "Nie..." "Ale znáte ho..." "Veľmi málo..." Lena se natáhla po sklenici vody. Policajt ji odsunul. "Potřebujeme o něm více informací, aby jsme se mohli zbavit špíny, která ničí pověst našeho města, naší země... Bohužel jej však nemůžeme zajmout bez přímých důkazů poněkud vážnějšího charakteru." "Čo po mne chcete, aby som zradila svojich priateľov a donášala na nich??" "Tvrdila jste, že není váš přítel... lhala jste snad? Jak to tedy je?" "Nie, komisár ... neklamala ... to by som nikdy neurobila ...

Underground [26]

Obrázek
23.3. 12:10 Policejní stanice Praha, Seberovská 43 "Jméno?" "Lena Poľovičová" "Věk?" "22" "Víte proč jste tady slečno Poľovičová?" "Nie." "No tak... zkuste zauvažovat..." "Nie ... naozaj neviem, prečo som tu... súdruh." "Nebuďte drzá a odpovězte..." "Nemôžem ... lebo netuším dôvod tohto zatknutí" "Máte čas... jen přemýšlejte" Lena seděla ve spoře osvětlené místnosti. Pouta obepínala její ruce, seděla na chladné kovové židli a do očí jí svítil starý muž, kolem padesátky nejspíše. Byl plešatý, jen vzadu na hlavě mu trčel asi tucet šedých vlasů, které si pečlivě geloval a roztahoval po celé hlavě, by mohl předstírat, že má bujnou hřívu jako hrdinové z jeho oblíbených kriminálních seriálů. Byl to takový ten týpek, co si přes den hraje na drsného policajta, co chrání Prahu před veškerým zlem a k večeru se dojímá nad hloupými českými a slovenskými kriminálkami, které nestojí za nic. ...

Underground [25]

Obrázek
"Co mezi němi je?" Magda se podíval směrem ke dveřím, kde před chvíl stál Kornel. "Takhle rozčileného jsem jej už dlouho nezažila..." "On... a Wojtek..." "Ano... šoustají spolu, vau. Novinka. Dál?" "Jak to říci... tak nějak... no prostě..." Magda poklepála nohou a ruce si dala v bok. "Poslouchám... co z tebe vypadne? Jsou to bratři? A jeden z nich se dal na cestu drog a z druhého se stala děvka? A teď si spolu budou užívat šťástné dny plné incestu?" "...kolegové z branže..." Tomáš se zarazil nad větou, co Magda právě řekla. "Ježiš, ty seš blbá... někdy máš takové kecy, že by jsi zasloužila ránu..." "A proto mne máš taky tolik rád!" obtočila mu ruku kolem pasu a prsty zajela pod triko. "Ano... ale ty máš zase ráda svého přítele... že?" "Já mám ráda lidí... nechci se vázat na jednoho... chci milovat celý svět. Tebe, mého muže, holky..." "Tak proč jsi za něj provdaná?" ...

Underground [24]

Obrázek
22.3. 2012 | 8:14 Uběhlo dvacet minut. Kornelovi se Wojtek dávno ztratil z dohledu a ten netušil, co se stalo. Vyběhl před dům a rozhlížel se, jestli jej někde neuvidí. Ulice byly prázdné. Kolem domu se shromáždila skupinka příslušníků VB - dva z nich odváželi mrtvolu. K: "Co se tu stalo?" Kornel přistoupil k jednomu z policajtů. "Násilie vôči príslušníkov Verejnej bezpečnosti... museli sme zasiahnuť" Druhý k němu přistoupil. "Neser sa do našej práce a vypadni odtia'lto" "Neměli by jsme ho zkontrolovat, jestli u sebe nemá také nějaké drogy?" "Taký úbožiak, ten určite nemá ani na papierové vreckovky, nieto na drogy ... Veď sa na neho pozri" Kornel se vrátil zpět do domu. Nemá tady co dělat, kdyby se poflakoval kolem nebo chtěl jít za Wojtkem, určitě by jej chytli. 22.3. 2012 | 9:07 Kornel seděl na židli a sledoval, jestli se otevřou dveře a vejde do nich Wojtek. Nestalo se. Utekl a nikdo neví kam. Snad se mu nic nestalo. Kornel nerv...

Underground [23]

Obrázek
23. 3. 2012 Sluneční paprsky se dostávaly do Kornelova bytu a osvětlovaly celou místnost, stíny, které vrhaly jednotlv předměty vesele poskakovaly před vycházejícím sluncem. Na posteli leželi dva muži v těsném objetí, jeden měl položenou hlavu na hrudi toho druhého. Oba spokojeně oddychovali. Chladivý vánek hladil jejich odhalená těla. Ozvala se siréna. Hluboký zvuk, který trval nepřetržitě asi patnáct vteřin. Poté se zopakoval. Razie! Městem se rozeběhla policie a útočila na místa, kde se nacházely prostitutky, do barů a motelů. Zátahy na homosexuály, feťáky a děvky probíhaly mnohem častěji než tomu bylo dříve. Za chvíli budou prohlídky veřejných bytů. "Zatraceně!" Kornel se probudil a prudce se zvedl. Tlak stoupl do hlavy a před zrakem se mu zatemnilo. "Do prdele!" "Wojtku, vstávej!" Kornel do něj několkrát štouchl. "Co?"" Wojtek se převrátil na bok a promnul si zrak. "Co je?" "Zátah... ty vole!" Kornel vylezl z postele...

Underground [22]

Obrázek
Nádech. Kornel stále hleděl Wojtkovi do očí, ten také neuhl pohledem a rukou zajížděl stále níže. Výdech. Kornel je nervózní. Po čele mu stékla kapka potu, zachvěl se a uchopil pevně Wojtkovu ruku. Byla to muka, ještě stále nevěděl, jestli jej může políbit. Nádech. Výdech. V pokoji byla tma, setmělo se a venku se ochladilo. Za okny byl slyšem rámus městské dopravy a křik opilých bezdomovců, kteří se jako každý den, kdy si vyžebrali nějaké peníze vraceli z blízké putyky, aby mohli zapít svůj žal nad svým osudem. Kornel pro ně neměl pochopení, především také proto, že se řadili na stejnou příčku. Odpad města, to není příliš hezké označení. Teď se na ně může dívat spatra. Doslova. Nádech. Je to něco velice zvláštního. Ty pocity, které kolovaly v Kornelově hlavě... nemohl věřit tomu, že se chystá mít sex se svým nejlepším přítelem. Dobrovolný sex se zástupcem stejného pohlaví, připadalo mu to neskutečné, nikomu za nic neplatí, nic nemusí předstírat. Vše je to skutečné. On, Wojtek a jeho po...

Mami?

Mami, zmizela tvá tvář. Mami, tajemná jak snář. Mami, neslyším tvůj hlas. Mami, odcházíš od nás. Mami, zůstaň.

Underground [21]

Obrázek
Nyní jej však Wojtek nenechal utéci příliš daleko, hlavně ne někde, kde by mohl být sám jelikož tohle byl právě jeden z dalších okamžiků, které jej natolik rozruší, že mohou mít poté katastrofické následky. V kuchyni to Wojtkov uklouzlo na kaluži krvi, kterou nestihl setřít, noha mu podjela a svalil se na záda. "Já to asi trefím..." vydal ze sebe s úšklebkem a a držel si naražený loket. Kornel se otočil a viděl, jak se Wojtek snaží zvednou se ze země. Přistoupí k němu, napřáhne ruku a nechá Wojtka, aby ji pevně uchopil. Rychle je vytáhne nahoru a oba stojí velice blízko k sobě. Kornel začíná pomalu couvat směrem k posteli, kde jej Wojtek cíleně tlačí. Nebrání se tak heřečně, jak předtím. Dopadne na matraci. Zhluboka se nadechne. Nádech. Wojtek se naklonil na Kornela. Výdech. Oči mu kmitaly po jeho tváři. Sledovaly všechny detaily, nos, řasy a ústa. Wojtkovy rty byly velice suché a zdobily je drobné prasklinky, které se však Kornelovi líbily, fascinován jejich strukturou, přej...

Underground [20]

Obrázek
Kornel se svezl na zem, schoulil se do malého klubka, jako kotě, které se hřeje u matky a po tvářích mu začaly stékat slzy, snažil se tlumit vzlykot a zavíral oči před obrazy, které se mu míjely před očima. Nešlo se jich zbavit. Zakrýval si je, tlačil si na ně, aby bolest duševní, kteoru mu tyto výjevy způsobovaly přehlušil bolestí fyzickou. Svíjel se, kroutil a kopal nohama. Držel se za hlavu a snažil se vytěsnit všechny vzpomínky násilím. Otevíral oči dokořán a zase je silně zavíral, otáčel prudce hlavou ze strany na stranu a snažil se zbavit se obrazu. "Joanna!" hlesl a zrychlil se mu tep, zprudka oddychoval a s křečí v rukou a nohou se svíjel v bolestech. "Joanno!" křikl hlasitěji a zarýval nehty do podlahy. Uchopil se pevně za hlavu a vzteky se škubal za vlasy. Jejich chuchvalce svíjel v rukou a nemohl se jich zbavit. Hlasitost nářků se stupňovala a Kornelova mysl se nechtěla uklidnit. Kopl nohou do stolu tak silně, že si nejspíše musel zlomit palec. O co hůř, ...

Rty čo plačů

Není to česky, není to slovensky... je to něco mezi tím.... Rty přitisknuty na pery člověka, nádherný pocit, keď na nic nečaká. Pritiskne rty na pery rudé, horúce, v duši skryt, běží v lesích, po lúce. A tak čakajů rty, čo strachy sa chvějů, oči od plača mokré sa bezcitně smějů. Oči od plača mokré, rty suché popraskané, do duše človeka tak tajno zamilované. Skryj sa, ať nikto plač nevidí, skryj sa, ať nepozerajů sa lidi. Skryj své pery, skryj své oči, bo v tajomnem plaču aj do vody skočí.

Drž mne

Drž mne za ruku, nepouštěj ji ať se netopím v beznaději. Uchop ji pevně, drž a nepouštěj. Nejde to... zjevně, jen neodpouštěj.

Underground [19]

Obrázek
Kornel chvíli nadával na vysypané jídlo a nakonec jej ani neuklidil, jena stále hleděl na hlavní dveře, jestli se v nich neobjeví Wojtek a něco neřekne. Neobjevil. Mohl by tam za ním jít a omluvit se mu. Neudělá to. Nemůže. Nechce. Bojí se. Stále na svém těle cítil jeho dotyky a na tváři ten lehký polibek, který jej minul. Začal litovat, že vůbec zmínil o tom... Možná to neměl vědět. Nikdo by neměl vědět co k němu cítí. Neví to ani on sám. Šukací stroj. Jak mu to jenom mohl říct? To si neumí dávat pozor na ústa? Všichni jsou plni pochopení a tolerance, než se je něco osobně dotkne, to pak nehledí a vrhají slova jako ostré dýky proti lidem, kteří jim věří. Chová se jako parchant. Chová se hrozně ke člověku na kterému mu záleží. Teď neví, co si má myslet. Neví, co na to má říct. Netuší, co má cítit. Vztek? Smutek? Zlobu? Na koho? Na sebe nebo na Wojtka? Neví vůbec nic. Možná je mu všechno líto. V prsou má podivný tlak, jako by se srdce stydělo a schovalo se do temné dutiny, aby uteklo př...

Underground [17]

Obrázek
Kornel si znovu oblékl dlouhé triko a odešel do kuchyně, ze které se po chvíli ozval pád příboru a zvuk roztříštěné sklenice. "Když se daří, tak se daří!" Kornel proložil své kuchtění několika polskými peprnými nadávkami a nalil na pánev trochu oleje, zapnul sporák a smíchal čtyři vajíčka se solí, pepřem, trochou chili, vše pořádně promíchal a po chvíli nalil na rozpálenou pánev. Během smažení přidal též několik nadrobno nakrájených bylinek a jakmile omeleta byla hotová, pomocí vidliiček ji roztrhal na malé kousky. Zvláštně kořeněná bylinná vůně se vznášela po pokoji a přitáhla zvědavý Wojtkův nos až ke Kornelovi. "Copak to tu kuchtiš? Podivná omeleta..." "To není..." "Ale nádherně to voní... oregáno..." natáhl vůni nosem "Tymián?" "Jo... snad ti to bude chutnat, jsem otřesný kuchař, většinou si zajdu na něco do bistra nebo vyjídám půlnoční návozy pekáren. Když o tom tak mluvím, dal bych si k tomu bagetu. Hoď to prosím na talíře a ...

Underground [16]

Obrázek
"Kiedy sie­dzisz koło mnie i nic nie ro­bisz, ro­bisz dla mnie ab­so­lut­nie wszystko." "Nevím vůbec nic, ale nechci už litovat věcí, které dělám. Litoval jsem se už dost a nemá to cenu, ničemu to nepomůže" Kornel otevřel oči a pohlédl na něj. Wojtek hleděl před sebe a v očích se mu leskly slzy. Pohlédli na sebe a oba mučila neskutečná touha po pobliku, zdá se to být primitivní a nepochopitelné, proč se tomu snažili odolávat, ale asi se ani jeden nechtěl ponořit do vztahu, který je předem určen k zániku. Kornel si však užíval každou vteřinu, kdy mohl být v blízkosti Wojtka a ten byl zase vděčný za každý okamžik, kdy mohl Kornela obejmout. Jako sochy z mramoru, jako sochy muže bez času a prostoru, z nahé Adamovy kůže. "Pro mne budeš vždy ten nejdůležitější člověk" Kornel mu přejížděl prsty po ruce a kreslil neviditelné obrázky. Wojtek v nich rozeznával jednotlivá písena, slova a symboly a na jeho tváři se objevil nepatrný úsměv. "Ty pro mne budeš jedin...

Underground [15]

Obrázek
Jakmile Kornel ucítil dotyk ukazováčku na svých rtech, přivřel oči a zmocnila se jej zvláštní, příjemná slabost. Nevyřčená slova mu proplouvala tělem a drala se na povrch skrz lesknoucí se oči, přes konečky prstů, přes chvějící se tělo. Cítil se najednou strašně provinile a nevěděl kvůli čemu, city jej zrazovaly, oči se zakalily slzami a oddaně se svezl Wojtkovi do náručí. Ten, neočekávajíc náhlý nával svých i Kornelových emocí měl problém se vzpamatovat a tak jej stihl zachytit jen tak tak. Kornelovy slzy mu stékaly po hrudi. Pevně jej objal a vnímal, jak Kornel nasává jeho vůni přerušované občasným tlumeným vzlykotem, který rychle polykal, jako by se za to nesmírně styděl. Wojtek jej uchopil za tvář a chtěl se mu podívat do očí, Kornel je však měl pevně zavřené a i přes to, že cítil, jak do nich Wojtek zrakem proniká, je tak ponechal ještě dlouhé minuty. Možná to byl strach, stud, nervzozita. Možná to byl prostě jen Kornel. Takový, jaký je. Wojtek jej pevně objal a přitiskl své tělo ...

Underground [14]

Obrázek
Kornel stál v koupelně a sledoval, jak jej Wojtek míjí. Proč to udělal? Proč jej chtěl Wojtek políbit? Proč po tom tak toužil a proč nakonec tvář odvrátil? Nemůže... vždyť je to děvka. Jak tak může smýšlet o svém nejlepším příteli? Co to s ním vůbec je? Wojtek stál v kuchyni a napouštěl si sklenici vody, pozoroval jak přetéká a kapky vody dopadají na dno dřezu. Kornel šel za ním, jestli se snad nerozčílil, neurazil a nerozhodl jít "domů". Zastavil se za ním a prohlížel si jej. Chtěl se jej znovu dotknout. Na rtech, na tváři, na hrudi, po celém těle. Když nad tím tak uvažoval, jeho ruka už spočívala na Wojtkově rameni a pevně jej svírala. Wojtek se otočil a pohlédl mu do očí. "Chci se tě omluvit, bylo to ode mne hloupé a... a..." "Ne... to já se chci omluvit, já jen... já si už nevím rady... je toho už na mně moc. A když jsi tady... tak..." Kornel nervozitou přeskakoval hlas a škrábalo jej v krku. Wojtek mu podal svou sklenici s vodou. "Tak?" ...

Underground [13]

Obrázek
Koupelna byla prostorná, vymalovaná do hřejivé žluté barvy, které kontrastovaly bílé zdobené obkladové dlaždičky, které byly popsány lihovým fixem několika francouzskými citáty. Kornel uklidil vše potřebné zpět do skříňky s červeným křížem a začal leštit zrcadlo špinavým hadříkem, který na skle zanechával stále větší šmouhy. Wojtek se svlékl do naha a postavil se do sprchového koutu, pustil na sebe horkou vodu a oplachoval si obličej. Kornel jej pozoroval v odrazu zrcadla a neunikly mu další modřiny a rány, které byly doposud skryty. Jak přes ně stékala pěna, Wojtek se zachvěl bolestí a rychle rány vyplachoval chladnou vodou. Sprchový kout se po chvilce celý pokryl mlhou, voda se zastavila a Wojtek vystoupil ven. Kapky mu stékaly po obličeji a po celém těle. Kornel si prohlížel znovu zarudlé rány, modřiny všech možných velikostí a barev, ale také celou, dobře stavěnou, možná mírně pohublou postavu a vytáhl ze skříně malý ručník. Chvíli tam tak stál a hleděl na něj, vzal ručník a začal ...

Underground [12]

Obrázek
Už se stmívalo a Praha se pomalu probouzela do nočního života, který dokázal být i přes špatnou situaci v zemi velice pestrý. Bytem Kornela se vznášely melodie francouzské šansouniérky Édith Piaf, po zemi se povalovaly krabičky od pilulí, lahve od vína a dva nebo tři pornočasopisy, pořádně opotřebované v důsledku cenzury, která bráni prodeji pornografie pod přísnými tresty. Ale internet se nedá zabezpečit stoprocetně a tak občas něco na síť unikne, rychle se to vypálí na dvd disky a prodává se na černých trzích nebo veřejně promítá v tzv. "Tmavých síních", jejichž umístění je přísně tajné. Zde se konají téměř všechny zakázané činnosti, za které by jste byli na veřejnosti velice přísně potrestáni. Shromažďují se zde dealeři, kuplíři, členové pražských mafií a také se zde schází velmi rozsáhla pražská i mimopražská queer komunita, která se zde nemusí bát ponižování či prozrazení. Všichni jsou zde ti špatní, ti které společnost nechce vidět, které chce zašlapat do země. Díky exi...