College ( part 8 )
Kapitola VIII
Elizabeth vyšla z pokoje jako první následována pošlušnými studenty informatiky. Pootevřenými dveřmi od koupelny zahlédla Ansella - ten zašpinil celé umyvadlo krví, tak jako své triko a kalhoty.
,,Tak to jsi byl ty" Elizabeth se začal smát, i když věděla, že je to neslušné ,,Tak tobě to zpřerazil ten nevychovanec nos, to ty jsi tak nadával"
Ansell se držel za nos a přes rameno zahlédl dívku se sytě oranžovými vlasy staženými do drobného culíku a překrytého čepicí s kšiltem. Zrudl, jeho tvář se mohla porovnávat s barvou krve na dlaních ,,Ehm...no...jo" rychle opláchl umyvadlo a také své ruce a podal ji pravačku - stále trochu vlhkou a studenou - teď se efekt 'leklé ryby' přímo nabízel - ,,Ansell". Elizabeth mu jí silně stiskla a též se představila. Jakmile stisk povolil, otřela si kapky vody ze svého zápěstí a řekla: ,,Zkus si tam dát tampon - ty dobře sají krev" a samozřejmě se rozesmála při této představě - nic lepšího ji však v daný okamřik nenapadlo. ,,Když počkáš tady, klidně ti nějaký donesu" a jako přátelské gesto jej poplácala po zádech. Vyběhla z pokoje spolu s Royem, Amarem a Kang Sungem a mířila si to o pár pater níž - mohli by jet výtahem, ale ten jel pouze do pátého patra - objevily se nějaké technické problémy a ještě se neobjevil nikdo, kdo by si s tím mohl poradit. Všichni tedy seběhli do třetího patra a všechny tři překvapilo vybavení pokojů. ,,Cože? vy tu máte takhle velké stoly?" Amar byl naštvaný - na jeho stůl se kromě počítače už nic jiného nevešlo ,,A křesla a závěsy?" I Roy se přidal: ,,I celý nábytek tu máte nový...kolik měsíčně platíte? ,,135 euro plus devět za internet, když to chceme na splátky, tak musíme třikrát zaplatit po padesáti - alespoň takhle nám to říkali, proto je lepší si vždycky na začátku měsíce přichystat celou částku." Maria se vždycky starala o své pohodlí, takže v tomhle ohledu měla o všem dokonalý přehled, tuto velice důležitou informaci sdělilila ostatním aniž by jm věnovala jediný pohled, ten neustále upírala na obrazovku počítače. ,,Vážně? My platíme devadesát dva a je to katastrofa, však jsi viděla - už aby to opravili" Roy se rozčílil ještě více a začal pokukovat po počítačích. ,,Jen to ne!" Kang Sung se zhrozil - to si nebudu moci dovolit..." ,,Dovolit? Elizabeth se zasmála - to dělával často, smála se i věcem, které moc k smíchu nebyly. ,,Tobě to neplatí rodiče? Kde na to bereš peníze?"
,,No... je to trochu složitější..." Kang Sung si odkašlal ,,No, to je jedno - kde jsou ty počítače?"
Kang Sung
Pocházím ze Soulu, z okresního města Mapo-gu v Jižní Koreji. S rodiči jsme se přestěhovali do hlavního města z vesnice když mi byly tři nebo čtyři roky. Navštěvoval jsem soukromé školy už od začátku, jakožto nejstarší syn jsem měl největší zodpovědnost - měl jsem pracovat ve stejné firmě, ve které pracuje též můj otec - bylo to jedno z nejlépe placených míst v Soulu. Po střední škole, kterou jsem absolvoval bez jediného poklesku či pochybení se ode mne očekávalo, že nastoupím na prestižní Yonsei univerzity, která byla blízko mého domova. Velice jsem se snažil, abych na škole uspěl - nastoupil jsem na Management&Economics - studijní program v angličtině - s tou jsem nikdy problém neměl, líbí se mi, jak jeden jazyk dokáže propojit lidi z celého světa - ať jsou jakékoliv národnosti, jákohokoliv vyznání - díky angličtině jsme schopni si porozumět.
Studium však bylo pro mne velice obtížné a já nedokázal bojovat s konkurencí, která na škole panovala - ta rivalita byla neskutečná, nikdo vám nepomůže, pokud potřebujete, pokud jste chyběli - pokud by to udělali, ohrozili by tím i své místo. Studium v Koreji se zcela odlišné od toho Evropského pojetí vysokoškolského života. Tady se nesoupeří, každý má možnost být výborný a nemusí za sebou nechávat mrtvoly - alespoň takhle o škole hovoří mí přátelé. Abych se uchytil v dobré firmě, musel jsem mít konečnou známku B plus. Já studium bohužel nezvládl a skončil jsem známkou C plus. To mého otce zklamalo, vyčítal mi, že jsem se připravil o budoucnost. Nemohl se na mě ani podívat a tak jsem odjel do Evropy - nejdříve do Anglie, kde jsem po dvou letech studia získal Higher National Diploma, zlepšil se v anglickém jazyce a poté, co jsem si promluvil s rodinou a hlavně s otcem, jsem mohl nastoupit na univerzitu St. Augeuna na obdobný obor, který jsem absolvoval na domovské univerzitě - (po prvním semestru jsem však změnil specializaci na IT management - ten obor mi připadá perspektivnější). Nevěřím, že mi kdy odpustí tuto 'zradu', ale já si myslím, že to byla určitě jedna z nejlepších věcí, které jsem kdy udělal - nelituji toho... Rodina mi zaplatila studium, alespoň jeho většinu, ale odmítli platit ubytování - kdybych zůstal v Mapo-gu, bydlel bych doma, takže je chápu - proto si nemůžu dovolit platit drahé ubytování - mé úspory a peníze vydělané v Británii mi pokryjí ještě rok - musím si co nejdříve najít nějakou brigádu. Ale kde? Německy umít velice málo a francouzsky možná tak deset vět... budou to těžké roky...
__________________________________________
Yonsei university - http://www.yonsei.ac.kr/eng/
Higher national diploma - http://en.wikipedia.org/wiki/Higher_National_Diploma
Mapo-gu - http://en.wikipedia.org/wiki/Mapo-gu od Incheon (kde se univerzita nachází) je vzdáleno přibližně 1hodinu a 20 minut
aby jste si nemysleli, že si jenom tak vymýšlím :D Pokud by jste našli nějaké chyby, gramatické či faktografické, tak mi to prosím, oznamte :)
Komentáře
Okomentovat