College ( part 23 )
Kapitola XXIII - Pobožné nudle
V úterý začínaly přednášky Elizabeth tak jako obvykle. Po první, která probíhala v angličtině se aktivně zapojoval do diskuze ohledně očekávání a cílů studia na této škole. Následovaly dvě hodiny semináře 'Gender a média' - úvod do problematiky a celkové pojetí médií ve společnosti. Z první přednášky si odnášela dlouhý seznam odborné literatury, k její štěstí byla valná většina v anglickém jazyce. Neopomněla však ani na francouzštinu a proto si dvacet procent přednášek zaregistrovala na francouzské sekci. To je obrovská výhoda studia na St. Augeune - volba libovolného semináře v jiném než v hlavním jazyce studia. Druhá přednáška, která spadala pod předmět: ,,Násilí na ženách" se vyjasnění této problematiky (definice a mezinárodně-právní vymezení pojmu) věnovala již v prvních chvílích dosti v širokém kontextu a přednášející (které z veliké části byly ženy) šli doopravdy do hloubky. Elizabeth veděla, že jít studovat tento obor, byla určitě skvělá volba. Odpoledne, když měla hodinu volno před začátkem 'Sociologické teorie genderu', vyšla před budovu univerzity, vytáhla si cigaretu a zapálila si. Dlouze potáhla a sledovala, jak plamen života krátí její chvilku nikotinového rozjímání. Nosem i ústy vyfoukla dým a do diáře si zapsala několik poznámek, většinou seznam skript, které si má koupit a počty knih, které má přečíst k tématu. Mohla by zajít do univerzitní knihovny. a zaregistrovat se tam - vše bude mít jednodušší - polovinu skript si nebude muset kupovat a tímpádem ušetří... ale na to má ještě dost času... Zašla si na oběd do blízkého asijského bistra a objednala si nudle s masem. Už na ně měla chuť. Zaplatila si ještě malou kolu a vesele vyšla směrem do parku - ještě měla spoustu času - nasadila si sluchátka do uší a pustila si svůj oblíbený šanson. Vytáhla z kabelky jednorázové jídlní hůlky, nabrala si pořádnou porci nudlí a otevřela ústa - už se nemohla dočkat, až konečně umlčí svůj hlasitý žaludek. ,,Budeš tlustá"... ,,Nevezmou tě mezi sebe" ,,Nikdo tě neunese" … ,,Vždyť je to plné tuku" Tyto a jiné kousavé věty se vynořily v Elizabethině mysli a snažily se podrývat její sebevědomí. ,,Hloupost" Elizabeth se zašklebila a strčila si nudle do úst. Před očima se jí zjevila postavy obézní dívky v dresu roztleskávačky, který jí byl tak těsný, až praskal ve švech. Odporná stehna zničená celulitidiou, strie a sádelnaté paže... počkat! vždyť to je ona sama. Zvedl se jí žaludek. Takhle přeci nejce dopadnout! Nenápadně vyplivla nudle zpět do plastové mísky, ze které je jedla a hodila je do nejbližšího koše. Část se rozsypala po zemi a tak je odkopla do prostoru. Mladá žena ji velice pozorně sledovala a s potřesením hlavy si zhluboka povzdychla. Elizabeth po ní hodila velice ošklivý pohled, otočila se na jedné noze a mířla si to zpět na univerzitu. Třeba tam v bufetu budou mít nějaká jablka... Měla před sebou poslední tři přednášky, ale její žaludek jí nedával možnost soustředit se. Napila se teplého čaje, aby jej na chvíli uklidnila. ,,Sakra je slazený" zaklela potichu a znechuceně jej hodila zpět do tašky. Pořád musela hlídat projevy svého žaludku, který na toto zacházení nebyl zvyklý. Dokonale jí to rozhodilo náladu a po zbytek dne se na všechny mračila. Když přišla na pokoj, María už ležela na posteli a na sociální sití flirtovala s nějakým klukem. Mávla rukou na pozdrav, ale oči od obrazovky nezvedla. ,,Jaký byl den?"
,,Příšerný, mám strašný hlad, potřebuju nějak zkrotit svůj žaludek, ať tolik nejím. Jak ty to děláš, že máš tak skvělou postavu?
,,Jím pětkrát deně jenom ovoce a zeleninu, piju čistou vodu a maximálně dvakrát denně neslazený zelený čaj. A samozřejmě pravidelné běhání a pár hodin v tělocvičně. Bez toho to nejde" María se na Elizabeth podívala - zkontrolovala její boky a také se trochu zamračila nad jejím břichem.
,,Já vím, vypadám hrozně, musím s tím něco udělat... chlapi nikdy nic takového řešit nemusí, ale já mám cíl..."
,,Dostat se k roztleskávačkám?"
,,Jak to víš?" Elizabeth skrčila obočí ,,Ty jsi mě sledovala?"
,,Ne, slyšela jsem od holek, že nějaká tlustá zrzka touží vlézt ke Světluškám"
,,To kecáš..."
,,Chceš se jich snad zeptat?"
,,Ne... Tlustá zrzka? Fakt to takhle řekly?"
,,Slovo od slova. Tak chceš, abych ti pomohla vypracovat si postavu?
,,Jestli máš zájem... ale potřebuji fakt něco rychlého a efektivního"
,,Však já už na něco přijdu"
,,Kde je vlastně ta Polka? Už jsem ji tu zase docela dlouho neviděla..."
,,Ehm... myslím si, že má přednášky až do osmi do večera pak kdosi říkal, že jde s několika lidmi na... mši? Nebo něco takového... Já takové pobožné puťky přímo nesnáším - není s něma rozumná řeč, však za celou dobu, co jsme tady nepromluvila ani slova. Asi je to magor..."
,,Je sice trochu zvláštní, ale takové Polky bývají... třeba to bude hodná holka. A má fakt krásný obličej..."
,,Co? Ehm... jo...jo, je to možné. Není škaredá, mohla by si trochu zvýraznit oči, začít se malovat, hlavně rtěnku, takhle to vypadá, že nemá žádné rty... a ten účes. vypadá jak ze základky, měla by použít melír, nebo alespoň přeliv"
,,Třeba jí to její víra nedovoluje, co ty víš?"
,,Křesťanství nepřikazuje, jakou má mít člověk barvu vlasů, ani jestli se můžeš malovat"
,,Stejně si myslím, že je to nesmysl"
,,Křesťanství?"
,,Ne... náboženství obecně - já věřím sama sobě, nepotřebuji se spoléhat na jiné... s tímhle jsem se už spálila..."
,,Když myslíš... já jsem toho názoru, že by člověk měl vněco věřit a mít nějakou naději..."
,,Možná..." Elizabeth už začínala tato debata nudit, nechtěla se s Maríou bavit o něčem takovém... nepovažovala ji za dostatečně chytrou - je to holka posledlá svým vzhledem, kosmetikou a módou, co ta může vědět o víře...
Také chci poděkovat Anett za... poděkování za mou údajnou pomoc :D Takže díky :)
Komentáře
Okomentovat