Fleurs [2]


Ulice byla provoněna vůní růží zdejších květinářek a čerstvých baget malé pařížské pekárny. Sestry si zde každé ráno kupovaly čerstvé pečivo. Idelle byla doslova závislá na tamějších "pain au chocolate", v zimních měsících sedávla před školou, v jedné ruce "chocolatine" a v druhé kelímek s horkou čokoládou nebo kávou. Každodenní start do nového rána.
Madeline se zastavila před kamennným domkem a hleděla dovnitř na všelijaké druhy vánoček, koláčků, chlebů a pletýnek, podívala se na mince a ještě jednou je přepočítala. "Bohužel Maddi, nech si zajít chuť" Strčila drobné zpět do kapsy a pokračovala dále v cestě. Míjela spousty lidí, ženy s dětmi, zamilované páry a dúchodce. Pokud se někdo z nich držel za ruce, šla schválně uprostřed chodníku, aby se museli rozpojit, když kolem ní procházeli. Sledovala naštvané výrazy v jejich tváři a poslouchala vzteklé mručení a občasné nadávky. Každý rozčilený člověk ji vyčaroval úsměv na tváři. Poskakovala z jedné strany na druhou, "omylem" šlapala pomalým lidem na paty a když už ji došly nápady, předstírala hlasitý rozhovor s matkou, nebo prostě jen pustila skladby na svém mobilu nahlas. Nikdy ji příliš nezajímalo, co si o ní druzí myslí, vždyť na ni nemají žádný vliv, neznají ji, nemají s ní nic společného, tak proč by se prokrista měla deptat tím, že se na ni nějaký pán z rohu ulice ošklivě podíval, stejně je více než jasné, že jej následující den nepotká. V dvoumilionovém městě na vás nebude každý mávat jako na souseda, tohle není malá víska, kde se zná každý s každým a co udělá paní z jednoho konce vesnice, ví do dvou hodin celá obec. Tady se něco takového dá aplikovat možná tak na jednotlivé byty, ale i zde mají někteří občas problém zapamatovat, se kterými lidmi vůbec mají tu čest. Jedna paní ze čtvrtého patra si až po dvou letech bydlení uvědomila, že bydlí v témž době jako její švagrová. To bylo překvapení a radosti a společného pečení koláčků, návštěv a drbání známých i neznámých obyvatel stejného domu. Scházely se tak často, že si po několika málo měsících začly lézt řádně na nervy. Obě se zase zavřely ve svých domech a zdraví se, jen když se společně potkají u schránek na poštu a i tam předstírají, že mají nesmírně moc práce rozlepováním obálek, třízením letáků a znovuuzamykání zrezlých kovových krabic, které mají zabránit zlodějům v narušování soukromí nájemníků. I když se dovnitř dostanete pouze pomocí klíče nebo pomocí automatického odemykacího systému, který by měl být čistě teoreticky v každém bytě (a to si pište, že nejsou, už tři roky jsou instalace těchto systémů v provozu, ale nikdo není schopný to dodělat). Proto tak dívky rozčiluje, když někdo chce přijít na návštěvu, nebo když kočka touží po procházce v jiném prostředí než jsou střechy bytů nebo chodba domu, bydlí totiž v podkrovním bytě, který kromě hloupé izolace je téměř bezchybný. Jen během ledna a únoru je v místnosti chladněji než je pro běžného člověka snesitelné a tak jsou sestry i matka nacpáni u hřejících kamen, zabalené v huňatých dekách popíjející čaj či kávu říznutou něčím silnějším, co prohřeje prochřadlé těla mladých Pařížanek. O oblečení, které by mělo zahalit těla tří mladých dam doopravdy není nouze, matka sester je bývalá módní návrhářka, která se rozhodla nevyužít svůj talent pro práci, ale jen k domácímu kreativnímu tvoření. I když ona sama si občas potrpí na některé luxusnější kousky (především klobouky, kterých bylo při loňském součtu "nezbytných předmětů v domáctnosti" neuvěřitelných sto dvanáct, takže se nejpíše asi nestalo, že by si někdy vzala dvakrát jeden a ten samý.
Madeline zamířila nejdříve k trafice, kde si koupila krabičku cigaret a šňupací tabák a poté se vydala směrem k baru na konci ulice. Byla to malá zatuchlá místnost pod úrovní země, takže se zde denní světlo nemělo šanci dostat. Scházeli se tu všelijaká individua, kteří měli v úmyslu upít se k smrti, nebo si sehnat svou pravidelnou dávku heroinu, kokainu či pervitinu. Tady se dalo sehnat všechno. Nikdo z obyčejných lidí tu nechodil, nikoho nezajímalo, co se zde děje. Na první pohled nevinný pajzl, který sdružoval alkoholiky, feťáky a prostitutky. Na jednu stranu zkažené místo protkané hnilobným odpadem společnosti, na druhou stranu poměrně ispirativní místo, kde se schází nejedna studentská organizace, anarchisté či lidé, kteří mají už plné zuby toho nudného života na povrchu. Vítejte v rájí nezávislého myšlení.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

sd

Underground II [1]

Underground II [8]