Underground [11]
Kornel se poflakoval uličkami Prahy, prohlížel si jednotlivé lidi - muže, ženy i děti. To, jak mluví, jak chodí oblečení, jejich gesta, výrazy ve tváři....zkrátka všechny detaily, které běžnému smrtelníkovi připadají natolik zbytečné, že neztrácí svůj drahocený čas tím, aby se pozastavoval nad nepodstatnými okolnostmi lidského bytí. V hlavě se mu promítaly obrazy z jeho minulosti, před vším zavíral oči, ale nebylo snadné na všechno zapomenout, jisté okamžiky se vryjí tak hluboko do duše člověka, že ani po letech potlačování vzpomínek téměř nic nevymizelo a jisté okamžiky jsou natolik živé, že před nimi nadále musí utíkat. Byla to léta tyranie, ponižování a plnění nesmyslných rozkazů upocených a nechutných zákazníků, kteří s těmito lidmi zacházeli jako s odpadem, neměli pro ně žádnou hodnotu. Tito muži a ženy však i přes svůj druhý život nikdy nepřestali býti lidmi, nezapomněli na to, co to jsou city jako láska, hněv a smutek. Nestaly se z nich stroje na ukojení potřeb náhodných kolemjdoucích a zajisté očekávali jednání, které by počítalo s nějakou formou úcty. I přes tuto špatnou minulost jsou stále lidmi, někteří z nich mají rodinu, děti a pomocí prostituce si vydělávali na živobytí, jelikož jim dnešní situace v Praze nedovolovala jinou možnost, jak by si mohli sehnat finance.
Kornel se zastavil do blízké knihovny, který spadal pod Pražský ústav polonistiky a vypůjčil si několik knih o středověké Polské literatuře. Tohle obdoí měl spolu s renesancí nejraději, křesťanství v něm bylo pojato zcela jinak, než jak jej vidíme dnes, kdy se stalo pouze nástrojem uplatňování moci jednotlivce nad kolektivem. A jisté praktiky, které rozhodně nebyly v souladu s tehdějším učením Bible se konaly již mnohem dříve. Ne nadarmo se říká, že během křižáckých výprav se pod "jménem Božím" konaly ty největší svinstva. Všechno záleží na vyložení Písma svatého, každý si vybere to, co mu hodí a co podporuje jeho konání. Nikoho příliš nezajímá, že další pasáže vyloženě zakazují činnost, kterou provozuje... na to už nikdo příliš nehledí. Toho využívají i muslimští extremisté, kteří i přes vyslovený zákaz vstupu na Slowionskou půdu ve jménu své víry posílají na smrt atentátníky, kteří se bouří proti křesťanům a snaží se oslabit Slowionu, jednu z nejvlivnjších a nejsilnějších křesťanských zemí v Evropě.
Nesl knihy pevně v ruce a namířil si to zpět do domu. Cestou se stavil do lékárny ke svému známému, který mu na "předpis" obstaral několik krabiček Valia (Diazepamu), ještě než se dostal zpět domů, tak do sebe několik pilulí hodil a zapil je vodou z kohoutku na veřejných toaletách na nádraží. Po chvíli se napětí a úzkost, která jej tížila po návštěvě toho zdevastovaného ráje prostitutek pomalu vymizela. Cítil se uvolněně a byl příjemně unavený, hned jak přišel domů, svalil se na postel a s těžkými víčky hleděl na strop. Už jej nezajímala báseň, kterou psal, neřešil ani to, co mu řekla Magda. Napil se vína a za chvíli spokojeně oddychoval.
Následující den se Magda a zbytek obyvatel pokoje probudil za příjemného zvuku indické hudby. Magda však vyskočila a chvíli uvažovala nad tím, jestli náhodou neměla být u svého přítele. Jak se prudce zvedal, hlava ji začala bolet tak, jako by ji někdo hodil televizi na hlavu. Jak se tady dostala?, vždyť si pamatuje, že šla domů... nebo snad ne? Zvedla se z matrace, políbila své spoluspící kamarády na čelo, až se někteří z nich zavrtěli a šla si uvařit kávu. Zavařila vodu a do několika hrnků sypala lžičky černé kávy a přidala několik kostek hnědého cukru. Příjemné silné aroma probudilo i ostatní a všichni se pomalu usadili ke stolu, jen tak, jak je pán Bůh stvořil. Nikdo se příliš nestyděl, panovala zde uvolněná a přátelská atmosféra. Tomáš na sebe rychle přehodil kabát, takže vypadal jako nějaký zvrácený exhibicionista a vyběhl z bytu do nedaleké pekárny nakoupit čerstvé pečivo. Vrátil se za několik málo minut, v ruce držel několik loupáků, ještě teplých, právě vytažených z trouby. Vysypal je na stůl, vzal si jeden a přikusoval jej k lahodné kávě, kterou přichystala Magda. Obloha se zatáhla a na zem se sneslo pár kapek. Magda se po snídani rychle oblékla a vyběhla z domu, aby přišla domů dříve než její partner, nebyl rád, když se někde zdržovala přes noc, byl neskutečně žárlivý a neschvaloval její přátele, sám byl silně věřící a usiloval o získání křesla v soudní radě Seberowa, podporoval jejich zákony a také diskriminační opatření, kvůli čemuž se s Magdou často hádali. Těžko říct, proč s ním stále zůstává bydlet pod jednou střechou...
Komentáře
Okomentovat