Underground II [1]
Na ulice Seberova se snesl déšť. Šedá betonová zeď, která obehnala vnitřní část města, působí depresivním dojmem. Dobrovolníci v bílých pláštích drhli kresby, které se zde přes noc zase znovu objeví. Strážci zákona už několikrát odchytávali vandaly - nejčastěji na Straconce, kde se na sídlišti mezi stopadesáti tisíci lidí lehce ztratíte. Ani značná anonymita, kterou tahle část centra poskytuje, nebrání ochráncům pořádku kdykoliv použít násilí.
Každou noc se jich tu pohybuje kolem dvou stovek, nikdy však neřešili nic vážnějšího než drobné krádeže a občasné přepadení v blízkém obchodním středisku. Lidé z vnitřního centra nemohou opustit tuto část. Vyjímečně lékaři dostanou povolení za hranice "vnitřního města", nikoliv však mimo Seberow. Vstupy i výstupy jsou pečlivě kontrolovány a lidé, kteří se chtějí bez povolení dostat do města, mohou být na místě zatřeleni. Město se bojí o své interní informace a vláda začíná být v tomto směru značně paranoidní.
Na téměř milionové město se zdá být Seberow v tuto denní dobu nepříjemně klidný. Vždy, když se schyluje k večeru, veškerý život se přesune do podzemí, takzvaného "Undergroundu" Seberowa. Jakmile sejdete desítky schodů či sjedete výtahem na určitých částech města do "modré zóny", otevře se před vámi úplně nový svět. Je to, jako by někdo postavil celé město pod úrovní země. Jsou tu byty, obchody, bazény, knihovny - je tu vše, kromě slunce, trávy a přirozené fauny. Všechno je tu tak nějak nepřirozené a umělé. I tak se ale většina komerční i kulturní sféry žene sem. Hlavním dopravním prostředkem je tady metro, speciálně upravené, vznášející se několik desítek centimetrů nad zemí. Kromě nich tu jezdí i taxi, nikdo zde však nemůže mít své vlastní auto, jednat by to způsobilo chaos a jednak je to prakticky neproveditelné z důvodů úzkých vstupních vchodů, který je určen jen pro lidi.
Když se procházíte po Undergroundu, připadáte si jako v nějakém obrovském nákupním středisku, které nemá obdoby. Lidé tu však vypadají krapet znaveně a bledě. Od toho tu jsou desítky ozdravných center, lékáren a dalších sociálních služeb.
Seberow - sídliště Straconka - 12.3. 2013
Desítky lidí pokuřovaly před byty a rozhorčeně diskutovali o současném politickém životě, i když ve skutečnosti ani neměli páru o tom, jaký m směrem se bude cokoliv v jejich životech ubírat. Největší obchodní centrum ve Straconce (Zero jeden) je hlavním kulturním střediskem života jihovýchodních Sebeřanů. Nebýt otevřeno nonstop, těžko říci, jak by se tito lidé zabavili. Aby nemysleli na svět, ze kterého vidí jen betonovou zeď, nakupují do zbláznění.
Dvě děvčátka: Zinaida a Iskra, obě studentky III. stupně sekundární školy (vzdělávací systém Sloviony) kreslily křídami po "Šedé příšeře" (Szary potwór) - jak šedé zdi, která je izolují od okolního světa, přezdívají zdejší děti. Nakreslily dvě obrovské oči, křivý nos a zuby a křičely, že je Potwór sežere. I když byli v blízkosti strážníci, nikdo z nich si z toho nic nedělal. Je to jen křída, při nejbližším dešti se vše smyje. Starost jim dělají spíše mladí delikventi, kteří se snaží zeď poškodit, nebo na ni píší nacionalistická či urážlivá gesta a fráze. Za větu "Polsko sobě, Češi zpátky pod zem!" byli dva studenti ekonomie na dva týdny podmínečně vylučeni ze školy. Nemít v Seberově minimálně vyšší vzdělání je pro obyvatele katastrofální. Vláda si potrpí na nejvyšší vzdělanosti v celé Slowioně a občané s nízkým vzděláním mohou mít jak značné sociální, tak také politické problémy. Většina lidí uplatňuje systém celoživotního vzdělání, které jim poté zaručuje vyšší důchod. Prostou logikou: "Vyšší vzdělání - vyšší důchod a jistější zabezpečení ve stáří" jsou všichni studenti nepřímo motivováni k nepřetržitému studiu u během pracovní smlouvy. Většina studentů totiž během studia pracuje na zkrácený úvazek, díky čemuž dostávají vyšší bodové ohodnocení. Veškerá práce tu směřuje k bohatému důchodu. Díky silné křesťanké tradici patří systém péče o staré občany a celý důchodový systém je hodnocen jako nejvyspělejší v celé Evropě.
Domy důstojného stáří se teší vysoké kvalitě služeb a jsou jich destíky. Populace stárne a počet lidí důchodového věku narostl za posledních sedm let o jedenáct procent. Lidé odcházejí do důchodu mnohem dříve a díky následnému finančnímu ohdnocení je tato část obyvatel v průměru dvakrát až třikrát bohatší než zbytek Slowiony. Minimální plat ve Slowioně je v přepočtu 7000 kč, průměr bez Seberova je 18 000,-. Samotný seberov má potom 28 000kč/měsíc. Lidé v důchodu mívají nezřídka čtyřicet tisíc korun měsíčně. Od této nesrovnalosti se však také odvíjejí ceny v centru města, kde je DPH až 32 procent. Úleva od daní však platí pro církevní organizace schválené státem, díky čemuž se všechny církevní organizace řadí na první příčky v obchodních aktivitách. S původním posláním církve to má máloco podobného. Stačí si založit firmu "Ježíšovy křupavé lahůdky", mezi vedoucími pracovníky mít teology (kteří však málkdy mají vhodné ekonomicko-manažerské vzdělání), řádné potvrzení o podnikání a vaše firma nebude platit žádné peníze navíc.
Pořád toužíte žít v Seberově?
Komentáře
Okomentovat