Proč je polština jazykem mé duše?
úroveň patosu: veliká
Z čiličili :)
Já už vážně nevím, kde se ta láska k tomuto jazyku ve mně vzala, ale snad to už bylo odjakživa, snad jsem vždycky měl blízko k druhým slovanským jazykům (slovenština) více než ke své mateřštině. Mamka třeba jednu dobu silně pendlovala chorvatštinu, jediný cizí jazyk, který ovládala skutečně dobře. Ale to je krapet mimo mísu. Proč Polsko, polština a proč jsem na tom všem tak ujetý?
Není hezčího jazyka od polštiny
A to je můj čistě osobní názor. Znám spousty nádherných jazyků (italština, japonština a spousta známých a neznámých), které když zazní, rozzáří se vám oči (a uši) blahem. Ale žádný z těchto jazyků nedokázal zasáhnout moje nitro jako právě polština. Jen ztěží můžu popsat, co pro mne tento jazyk znamená. Nejen že to je řeč mých předků, ale je to jazyky, který mám zarytý tak hluboko, že jsem jej vždy chtěl umět tak dokonale, abych jej mohl přijmout za svůj vlastní. Vím, zní to pošetile, ale pro mne by byla možnost užívat polštinu na úrovni rodného jazya jako něco... vznešeného... nevím, zní to možná divně, ale některé věci zkrátka nejdou vyjádřit tak, aby jste přesně poznali, jak to cítím. Mluvit, poslouchat i číst v polštině je pro mne přirozené, zrovna tak jako ve slovenštině, kterou jsem obklopen mnohem víc, byť aktivní úroveň polštiny nebude nikterat obrovská, jde spíše o to, jaké z toho mám pocity. A já si zkrátka vždycky řeknu, že to je ono, to jsem já. Byť jsem v Polsku byl snad jen jednou, stejně jako Slovensko jej považuji za svůj domov. Navždy rozetnutý mezi tři západoslovanské země. A to se asi nezmění. Polsko určitě není ideální země, ale tak nějak ji dokáži milovat i s ohledem na její nedostatky. Jsem takový pohraniční člověk. Narozen na hranicích s touto zemí a dlouhá léta žil na hranicích se Slovenskem.
K čemu mi bude bakalářksý/magisterský titul z polonistiky?
Šance poznat dokonale jazyk, literaturu a kulturu "mé země" - to je největší motivace. Je to sobecké, uplatnění mít asi nebudu nejlepší, ale občas mám pocit, že bych měl poslechnout srdce, které mne přemlouvá dlouhých pět šest let, abych ji šel studovat. Vždy si to nějak racionálně zakážu, ale pak si zase nemohu pomoc. Rád bych se samozřejmně uplatnil v oboru, při práci v kultuře, nebo ve vědě (lingvistice ši literatuře), ale to jsou sny. Hlavní je najít práci, jakoukoliv, která nemusí korespondovat s mými obory, ale hlavně by mě měla bavit.
Nemám rád jednání pod nátlakem. Velice rád bych se dostal do Olomouce a studoval teda dvojobor s ukrajinštinou. Mám za sebou více než tři roky studia ruštiny a to se neztratí, když ji nebudu mít jako studijní obor. Zrovna při ukrajinštině bude nezbytná... ale cožpak rusisty někdy nějaká ukrajinština zajímala více než za jeden či dva kredity? Měl bych využít příležistí... AJ_PL_UA_RJ . nemusel bych být zase až tak ztracený, ne? :)
Chci jet do Gdańsku.
Jop, ten chlápek na obrázku je nový objev. Před ním to byl jeden Ital. Já na youtube trávím snad všechen volný čas...
a Sylwia Grzeszczak nebo Czesław Śpiewa (snad jeden z prvník polských zpěváků co jsem začal poslouchat) nebo Hey Kasia Nosowska s Moziłem).
Jako mladší jsem tvrdil, že si jednoho hezkého dne Polku vezmu. Někteří lidé jsou vysazení dejme tomu na skandinávské typy či jižany. A já jsem holt odvařený z Poláků (a Polek, of course)
Ale neberte to ta, že se učím polsky, abych jel do Krakova balit Poláky... to by stejně nemělo žádný efekt - zkuste zápůsobit na čechy češtinou, co získáte navíc? :D
Samozřejmě z (ne)pochopitelných důvodů beru útoky na Polsko, Poláky a polštinu osobně... ale to už jsem já. Smiřte se s tím :)
"Polským národem jsou všichni obyvatelé Polské republiky"
To je strašně pěkné, kéžby jsme měli něco podobného v naší Ústavě :)
Ale dokáži poslouchat i něco v angličtině, třeba při téhle písni od mé znovunalezené oblíbenkyně Alely Diane si uvědomím, jak krásný jazyk to je :)
S kým jít na maturitní ples? Sám - nudný, se spolužákem - na maloměsto podivný a nemám náladu se opít, co já vím, jak se chovám, když jsem pod parou? Se spolužačkou - žádná by asi nechtěla a ta co by chtěla tak bych asi nechtěl já. Jsem ztracený případ. Kdy příjdou ta středoškolská léta, která si mám užívat ve vztazích... ujíždí mi vlak.
Komentáře
Okomentovat