Big maple - [3] Start with chocolate milk!


Vláčel jsem s sebou obří kufr na kolečkách, které se měly každou chvíli urvat. Elizabeth mávala téměř metrovou jmenovkou s mým jménem. Pohrála si sní, to je vidět že ji to dalo práci.
Písmena vybarvila duhovými barvami.
Duhovými.
Řekněme že to určila podle města Cusco v Peru. Určitě to bude takto.
Oba mě vřele uvítali, Moritz se pokoušel o něco ve francouzštině, ale hned po pozdravu a několika příjemných frází přešel do angličtiny. Elizabeth se studiu cizího jazyka věnovat nemusela, úředním jazykem Ontaria je angličtina... chvilku jsem přemýšlel, jestli by nebylo lepší žít v nějaké frankofonní části, ale hned jsem si to pádnými důvody vyvrátil: Je to nejkosmopolitnější město Kanady, mám tu započít studia na Toronto university a navíc... kdo vám jen tak nabídne, aby jste u něj mohli žít?
Ty děti - dvě dcerky - patřily Elizabeth a Lorettě, ta teďka pracuje v bance kousek od domova. A co se domova týče - Všichni by jsme by jsme měli žít v jednom domě. Ne, že bych byl vyděšen, po uklidňujících slovech Eliz by byl každý - navíc posílala průběžně fotografie - ale i kdyby to byla šatní skříň, jsem rád, že mám kde žít. Cabbagetown - to byla první informace, kterou jsem se dozvěděl o svém "Kapustovém" místě pro život. Elizabeth řídila - vypadala krapet unaveně, ale zdála se být spokojená. Adele a Beatrice se mě stále na něco vyptávaly, nevypadaly, že by se bály cizích lidí. Dokonce si začaly zpívat francouzskou písničku a chtěl, ať se připojím.
"Vychovávát je v angličtině, že El?" poklepal jsem řidičce ze zadu na rameno.
"Samozřejmě, ale ve škole se francouzštinu učí... ale jde jim to, holkám - co?"
"Héj, fakt že jo... mají perfektní výslovnost - to musí mít dobré učitele." V ten okamžik mě něco napadlo: "Kdyby jsi chtěla, tak se jim můžu čas od času věnovat a něco je naučit". Pro myšlenku, že bych mohl vzdělávat její děti ve francouzštině mne nadchla. Elizabeth souhlasila, ale spíše se věnovala řízení... nejspíše nesdílíme stejný zápal pro věc.
"A... El - pořád děláš v tom divadle?"
"Jo jo, pořád - je to fajn práce - Ha!, Ansi - mohl by jsi mi průběžně tento nebo příští týden pohlídat holky? (stejně nemáš práci a na univerzitu nastupuješ až za dlouho). Máme zkoušky, musím napsat dva scénáře a kryje se mi to se směnami Lori. Já vím, že je to blbý, ale ták... ty to určitě zvládneš - podívej - holky si tě oblíbily".
Adele na mě vylila čokoládové mléko. Obě děvčata propukly smíchy.
Neříkal jsem nic, Elizabeth se vztekala a kárala Adele. Moritz se mi vysmál a pokračoval v konverzaci na síti. Nakoukl jsem, přečetl slova 'dudy' a 'zmáčknout' a to mi stačilo. Věnoval jsem se přemýšlení nad mým novým domovem. Nádherné! Samé cihlové domnky s předzahrádkou, všude samé stromy a keře. Winchester street. Na tuhle ulici jsem posílal dopisy. Už jsme tady! Byl jsem štěstím a netrpěivostí celý bez sebe. K domu zrovna přijížděla Loretta na skútru. Ta holka nezestárla ani o den, jako ona to dělá? Stejně ty dvě obdvuji, že po tolikati letech odloučení na univerzitě, kdy se rozešly před maturitou, žijí ty dvě zase spolu. Nikdy by mne nenapadlo, že se Elizabeth usadí a založí rodinu - to mi k ní zkrátka nesedělo. Ale evidentně ji to prospívalo - když si vzpomenu na ty problémy, které byly na St. Augeunu...
Ale tak! Byl tu před mnou čistý list papíru, na který jsem mohl začít psát svůj nový život v nové zemi. Ještě tak před šesti lety by mne ani ve snu nenapadlo, že bych do Kanady vůbec kdy mohl vycestovat.

Fotka mého nového domova1
______________________
1 google maps (2011)

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

sd

Underground II [1]

Underground II [8]