21. 7. - 28. 7.
Normálnímu člověku by určitě stačil jen jeden telefon, ale já si stejně musel koupit nový (prostřední). Důvody?
Samsung XCover - ten první - nerozbitný telefon, velice odolný. Spadl mi do vany a začal se kazit, tak jsem mu ulomil ty oranžové plastové věci, ukřápl žárovičku a praskl a vydlubal celé sklo na obrazovce. Jeden z nejodolnějších telefonů své doby jen těžko přežívá v mých dlaních. Ale donedávna jsem jej používal na volání. A je se mnou už více než dva roky.
S nadšením jsem si z loňské brigády koupil první smartphone Samsung Galaxy Ch@t (poslední) s androidem. Je docela pomalý, ale používám jej stejně jen na hudbu a občas taky na internet. Tlačítka jsou docela malá, ale psaní se přežít dá. I tak bych ale nikdy nepoužíval dotykový mobil k psaní sms nebo volání, byť má fyzickou klávesnici. Tak jsem si chtěl pořídit za 900 korun Nokia Asha 205. Nakonec jsem za něj na Slovensku utratil v přepočtu cca 1600 korun. I tak je docela v pohodě. Tlačítka dobře velká, obrazovka taky a hlavně od koupě před týdnem jsem jej ještě nemusel nabíjet! Smartphone každý 2-3 den (ale za častého poslouchání hudby) a ten odolný vydržel i deset dnů, do té doby, než jsem jej utopil ve vaně (sledoval jsem často seriály při hodinové koupeli, při které jsem se zabarikádoval v místnosti do té doby než se mí spolubydlící chodili ptát jestli jsem se neutopil...
Mé bydlení se změnilo z podnájmu v rodiném domě z vesnice deset minut trolejbusem k univerzitě na žití v centru deset minut pěšky od uni. Záleží taky na rychlosti mé chůze, že? A nebo kole, protože k bytu dostaneme také sklep (a není to sklep ve kterém bych měl bydlet! třikrát hurá).
s matičkou se ustavičně hádáme ohledně peněz. Už mám sbaleno hodně věcí do mého nového bytu a už se nemůžu dočkat, až se pojede do Brna. Ještě čtyři dny v práci - mizerné peníze, ale alespoň něco. Už mi chybí snad jenom jedna učebnice do italštiny a pak už jen budu doufat, že žádné povinné nebudou.
Na videích od této skupiny mě spíše fascinuje/zajímá zpracování a pojetí videí než samotná hudba (která není špatná, ale stále ne můj šálek kávy.) Erotické, ne však vulgární. Ti italové to nějak umí... A hlavně... z některých scén by byly skvělé fotografie. Plus jeden zajémavý doplňek z IKEA, kterého jsem si všiml.
Italské kultuře a všemu okolo se pod kůži dostávám docela pomalu, ale o to více se vše dostává blíže ke mně a italština mi zní tak neskutečně přirozeně, takže doufám že to s ní dopadne dobře.

Jen malá zmínka z lítosti. Měli jsme za plotem srnku s jejím mládětem, které dost vyrostlo a začalo být trochu divoké... puberta s parohy je asi dost těžká věc.
Takže jen tak, během řešení občansko-právních sporů mi bylo řečeno, že srnec naháněl svou maminku a prorazil s ní kovový plot či tak nějak. Probodnuté plíce není něco, z čeho se někdo jen tak lehce dostane. Nakonec chudák podlehla a z jejího syna po útěku zůstaly jen parohy, které přinesli myslivci. Docela nepříjemné. Ona to byla docela hodná holka a hlavně nejkrásnější srnka, kterou jsem kdy viděl. Teď už můžu jenom sledovat, jak sousedům z klícek mizí králíci jeden po druhém, staženi z kůže putují do žaludku nenažranců a já můžu být jenom spokojený, že jsem si toho svého zachránil a že teď žije poměrně spokojeným staromládeneckým životem s plyšovým medvědem a živým psem na zahradě předměstí nikým nerušen.
Komentáře
Okomentovat