Underground [12]
Už se stmívalo a Praha se pomalu probouzela do nočního života, který dokázal být i přes špatnou situaci v zemi velice pestrý. Bytem Kornela se vznášely melodie francouzské šansouniérky Édith Piaf, po zemi se povalovaly krabičky od pilulí, lahve od vína a dva nebo tři pornočasopisy, pořádně opotřebované v důsledku cenzury, která bráni prodeji pornografie pod přísnými tresty. Ale internet se nedá zabezpečit stoprocetně a tak občas něco na síť unikne, rychle se to vypálí na dvd disky a prodává se na černých trzích nebo veřejně promítá v tzv. "Tmavých síních", jejichž umístění je přísně tajné. Zde se konají téměř všechny zakázané činnosti, za které by jste byli na veřejnosti velice přísně potrestáni. Shromažďují se zde dealeři, kuplíři, členové pražských mafií a také se zde schází velmi rozsáhla pražská i mimopražská queer komunita, která se zde nemusí bát ponižování či prozrazení. Všichni jsou zde ti špatní, ti které společnost nechce vidět, které chce zašlapat do země. Existecí těchto ůsíní" však o sobě všichni dávají vědět, aby společnost viděla, že se jim nepodaří zbavit se "pražské špíny". Nikdy. Bary, prodávající původní absint, který je po celé zemi zakázán, kuřárny hašiše a vyhlášené S/M salonky po celé Slowioně. To a mnohé jiné skrývají "Tmavé síně" stověžatého města Prahy.
22.3. Kornelův byt
Konrela probudila blízká havárie aut a přijíždění požárního vozu a houkání sanitky. Promnul si oči a rozhlédl se kolem sebe. Byla příjemná tma, Kornel se svlékl do naha a otevřel všechna okna v bytě. Večení vánek jej příjemně osvěžoval na tělě i duši. Uvařil si silnou kávu a bezmyšlenkovitě do hrnku naházel téměř deset kostek cukru. Do sklenice si nalil bílé víno a do dlaně si nasypal pár tablet diazepamu. Zapil je vínem a vydal se do ledničky pro mléko. Zazvonil zvonek. Kornel si přes sebe přehodil dlouhé triko a pohlédl na chodbu přes kukátko. Stál tam Wojtek. Kornel se rozzářil a otevřel dveře. Wojtek byl špinavý a mokrý, objal Kornela na přivítanou a ten jej beze slov pustil dovnitř.
"Nechci tě tu ale otrav..."
"Ticho... ty mě neotravuješ, jsem rád, že tu nebudu dneska sám"
"Vyspim se za zemi, v tech hadrech mi bude fajn... jsou teplý"
"Jasně... teplý... já bych ti řekl co je tu teplý... a ty hadry to určitě nebudou. Ty seš cvok, shoď to ze sebe a strč to do pračky, zítra po obědě ti to hodím vyprat, zatím si vem ze skříně něco mého"
"Jasně... teplý... já bych ti řekl co je tu teplý... a ty hadry to určitě nebudou. Ty seš cvok, shoď to ze sebe a strč to do pračky, zítra po obědě ti to hodím vyprat, zatím si vem ze skříně něco mého"
"Ale tak dlouho tu nemůžu..."
"Kuš už... já ti klidně dám na jídlo, jeden dva dny to tam v tý díře bez tebe přežijou, nebo snad ne?"
"Ale... ehm..."
"Shoď ty hadry ať mi tu zbytečně nekapeš vodu... dáš si víno?"
"Rád"
"Bílé, červené?"
"Já si fakt nevybírám... já se spokojím i s čistou vodou" Wojtek ze sebe začal sundávat oblečení. Jeho tělo bylo poseto modřinami a několika ošklivými ranami, některé se zanítily a jiné byly ucpány špínou a mokvaly. Kornel se na něj ustaraně podíval, odnesl oblečení a z koupelny se vrátil s několika lahvičkami, náplastmi a desinfekcí v ruce.
Nejdříve nalil Wojtkovi víno a pak jej posadil na postel.
"Jestli to přežiješ se mnou v jedné posteli, můžeš spát tady... nemívám moc hostů... viš no..."
"Vyspím se i na zemi... to je v klidu"
"Žádný takový... hosta bych nikdy nevyhodil na zem. Za koho mne máš?" Kornel namočil kousek vaty do desinfekce a přetíral Wojtkovi ránu na hrudi, ten občas bolestí sykl, propínal palce na nohou a kousl se do rtu. Objevila se na nich kapka krve, která se svezla po bradě. Kornel ji setřel prstem a zastavil se na rtech, pozoroval, jak pokaždé, když kapku krve setře, objeví se další, trochu menší než ta předchozí. Když však zatlačí na rty, krev se nahromadí na okraj a sveze se dolů, kde ji zachytí prsty. Kornel chvíli přejížděl ukazováčkem po jeho rtech, po bradě a přejel dolů na hruď. Náhle se zastavil. "Omlouvám se, vůbec nevím, proč jsem to udělal" Wojtek se mu podíval do očí, sám byl trošku v rozpacích.
"Takhle něžně se mně dlouho nikdo nedotkl, byl to nádherný pocit"
Komentáře
Okomentovat